Nepravidelní v bitvě

Pavel · Zaslal: 2008-01-06, 17:02 Předmět: ruská brané síly

Organizace pravidelných a nepravidelných ruských ozbrojených sil
Branná moc v carském Rusku na přelomu 18. a 19. století zahrnovala pět druhů ozbrojených sil. Dělení na pravidelné, či řadové (anglicky regular) a nepravidelné, či neřadové (anglicky irregular) není odvozeno od způsobu boje (pravidelně či v řadách), ale od způsobu organizace zda je toto těleso organizováno tedy podle „pravidel“ či „řádu“, (z angličtiny - podle regulí), nebo nikoliv. Toto středoevropské dělení nemá v ruštině velkou oporu. Pravidelný (tedy založený na pravidlech platných v celé Rusi) je jeden typ tělesa – a to je:

1. Ruská armáda. Jedná se o několik armádních sborů (tzv. armád - my známe od Slavkova především Podolskou a Volyňskou). Podstatným pro náš další popis, ale je základní vědomí příslušnosti vojáka - „jsem v armádě“. Armáda má přísnou strukturu: zahrnuje jezdecký korpus (zpravidla 3 -4) a stejný počet pěchotních korpusů, dělených dále na divize, jejichž součástí je i dělostřelecká brigáda. Schéma armády mohu na požádání zveřejnit, ale je v azbuce (tedy pro 80% české populace nečitelné) a navíc bohužel mírně rozmazané (tedy pro 99% populace nečitelné). Základním stavebním kamenem armády je ale inspekce – seskupení armádních jednotek na daném území. Inspekční dělení (7 inspekcí) je stálé a je rozeznatelné podle součástek stejnokroje, z něhož se pak staví armádní sbory.

2. Pravidelným (regulérním) tělesem (chtělo by se říci nejpravidelnějším :-) je carská garda. Vyvinula se z carovy družiny – vybraného doprovodu a v době napoleonských válek má velmi přísnou strukturu a předpisy pro členy gardy (zatím, co u většiny gardových jednotek byla dostatečnou podmínkou výška osoby, urozený původ, barva vlasů a tvar kníru, pak u kavalergardského pluku ještě přistupuje unikátní podmínka v podobě barvy koně (!). Původním účelem gardy je zvyšování lesku a prestiže panovníkova dvora a samozřejmě ochrana nejen cara, ale i příslušníků jeho rodiny. Pro většinu gardových jednotek je Slavkovská bitva jejich prvním (zdaleka ne posledním) válečným vystoupením – a s ohledem na to, si drtivá většina z nich nevedla nikterak zle. Zmatky do tohoto členění vnáší Tělesný granátnický pluk, který měl atypické členění a svým názvem avizoval jednotku gardovou – touto vpravdě nebyl, neboť se jí stal až v roce 1813 (byť byl, pro dokonalé zmatení nepřítele i přítele, zařazen v roce 1805 do gardové sestavy pod gnp. Maljutinem). To jen, aby to s tou pravidelností nebylo tak jednoduché :-( Dále je ke zmatení pojmů nutno poznamenat, že součástí gardy byl i Tělesný-gardový kozácký pluk, který fungoval jako jednotka pravidelná (používal liniovou taktiku), na rozdíl od kozáckých vojsk a oddílů, popsaných níže.

3. Kozácká vojska. Třebaže ruština, nepoužívá právě slov „regulérní“, nebo „neregulérní“, poměrně pečlivě užívá pro kozácké sbory termín „vojska“. Nikdy se nemluví o kozácké armádě! A naopak – pravidelné těleso ruské armády není nikdy od vojenských reforem Petra I. nazváno vojskem – vždy armádou. V době napoleonských válek činila kozácká vojska v počtech kolísajících kolem 120 – 150 tisíc kozáků početně největší část „nepravidelných“ ruských jednotek (vojsk:-). Hegemonem byla nejpočetnější vojska donská. Kozáci měli svoji organizaci (nižší důstojníci byli voleni jednotkou, jednotky nesly název svého velitele, nikoliv univerzální označení ... apod.), která ale nebyla dána žádnými řády (regulemi) a tedy všechna kozácká vojska řadíme mezi jednotky nepravidelné (neřadové; irregular). Drtivá většina kozáků bojovala v sedlech, ale všichni ovládali i pěší boj a byli schopni v případě potřeby bojovat i jiným způsobem. Příkladem může být kozácké dělostřelectvo, které bylo jednak organizované do samostatných kozáckých dělostřeleckých pluků, jednak byli jednotlivé kozácké skupiny schopny vytvořit dělostřelecké obsluhy, pokud nějaké dělo získali, či ukořistili (Britský důstojník R. B. James popisuje kozáky jako vynalézavé a schopné dostat se z jakéhokoliv nouzového stavu... „Potřebují-li dělostřelectvo, sami se dělostřelci stanou. Nic nezastaví tyto bojovníky.“). V případě potřeby kozáci stavěli také několik tisíc kozáků jako posádky čajek - padesátičlenných veslic, s nimiž operovali po Donu a v ústí Černého moře v módu, který bychom dnes srovnali asi s činností námořní pěchoty. Několik pluků tvořilo posádky stálých pevností a sítě kozáckých „stanic“, což byly opevněné vesnice, bráněné valy a dělostřelectvem. Přičemž příslušníky těchto pluků se mohli stát (a stávali) kozáci, kteří před tím sloužili koňmo. Významné osobnosti kozáckého života se stávali nejen volenými veliteli, ale po návratu „do civilu“ se často stávali i přestaviteli veřejného životy (starosty, soudci, představiteli významných měst, říčních přístavů, učiteli vojenských liceí a podobně). Aktivní vojenské služba kozáka (včetně zahraničních výprav) trvala zpravidla do 35 let věku a poté byl kozák tři roky aktivní už jen v rámci vojenské organizace domácí (především ony pěší obranné pluky, dále kozácké vojenské poddůstojnické liceum v Novočerkasku, různá „výcviková centra“ a podobně). „Kozáky“ se nazývala všechna nepravidelná vojska od kozáků ukrajinských, donských a černomořských až po značně šikmooké kozáky uralské, sibiřské a ony pověstné kirgizy, baškiry a jinou svoloč. Specialitou kozáků byla tzv. malá válka a v regulérních bitvách se v Evropě sice uplatňují, ale většinou způsobem netradičním (tradiční útok „lávou“:-) či zcela bizardně (hromadné salvy šípů v případě baškirů ještě během tažení 1813 a pod.). Přes to, že se kozáci podíleli na zahraničních výpravách společně s Ruskou armádou a bojovali proti Francouzům (a jiným národům) v Rusku, Polsku, Německu (tedy v německých státech :-) Rakousku, ale i v Itálii a Švýcarsku (účastnili se Suvorovova přechodu Alp) a dále bojovali proti Švédům ve Finsku, jejich hlavním a tradičním nepřítelem zůstávala Osmanská říše (pozdější Turecko), Mongolové a Číňani.

Připojuji obrázky příslušníků dvou nejbizardnějších kozáckých pluků – kirgizského a baškirského. Ona univerzálnost v boji je dokumentována samotnou výzbrojí: píka, luk a šípy, šavle a nakonec – to je velmi vtipné - mušketa s furketou (!!!).

4. Ekvivalentem naší (rakouské:-) domobrany jsou zřejmě příslušníci příslušných opolčení – opolčenci. Ruština nezná pojmy jako domobrana, nebo zeměbrana a „opolčenie“, neznamená jen „sloučit se do pluku“ ve významu organizované vojenské jednotky, ale vlastně jakékoliv ozbrojené síly. Sloveso „opolčaťsja“ pak znamená doslova - povzbuzovat se k boji. Jednotlivá „opolčenija“, pak byla organizovaná zejména v rámci velkých měst či gubernií a podle toho nesla svůj název. V případě války bývalo „opolčenie“ podřízeno (podobně jako kozáci) velení zde operující armády. V příloze přikládám ukázky uniforem „opolčenců“ z různých oblastí. Aby to nebylo tak jednoduché, tak součástí „opolčenija“ mohli být i jednotky myslivecké, ale navíc i jednotky jezdecké běžné, nebo kozácké (podléhající velení opolčenija, nikoliv některému z kozákých vojsk). No, mimo jízdních vojáků a jízdních kozáků jsou v některých opolčenijach k vidění i pěší kozáci. Jako vrchol nepravidelnosti nepravidelných ozbrojených sil jsem kolem roku 1813 zaznamenal i „opolčenské“ jednotky dělostřelecké, včetně půlrot jízdního dělostřelectva (což považuji pro změnu za nejabsurdnější domobraneckou jednotku).
První obrázek jsou příslušníci Moskevského „opolčenija“: kozák (17), příslušník pěší družiny (18) a pěší myslivec (19). ostatní obrázky jsou popsané

5. Zemské vojsko a milice (dočasné nepravidelné vojenské útvary). O tomto typu ruských sil neumím říci nic víc, než že jsou doloženy u Viskovatova jejich uniformy z let 1806-1807. Název svádí k přirovnání se „Zeměbranou“, ale zda je to možné takto zjednodušit, opravdu netuším. O nasazení zeměbranců v boji jsem nic nenašel, což neznamená nic jiného, než že jsem ho nenašel. Klidně někde nasazeni být mohli, ale v sestavách ruských braných sil během bitvy u Smolenska, u Borodina a na Berezině jsem „zeměbrance“ či „milici“ neviděl.

Pavel · Zaslal: 2008-01-06, 17:08 Předmět: ruské brané síly II.

Nepravidelní v boji:
Pro nedostatek času se soustředím jen na několik příkladů nepravidelného ruského jezdectva (kozáků) v bitvách.

V bitvě u Slavkova se účastnilo asi 40 sotní kozáků (to je asi 4.400 kozáků) + dvě eskadrony kozáků gardových. Kozácké sotně se v průběhu bitvy účastnily operací společně s ostatním lehkým jezdectvem, především husary. Významněji kozáci zasáhli u vesnice Kruh při stabilizaci levého křídla seskupení knížete Bagrationa a jiní kozáci na levém křídle téhož seskupení, kde spolu s husary a 8. mysliveckým plukem podnikli pokus o obchvat levého křídla francouzských sil ze severovýchodní strany Santonu. Na jižní části bojiště si nejsem vědom nějakého většího nasazení kozáků (nepočítám-li půlsotňu kozáků, kteří se s husary zúčastnili přepadení vozů se zavazadly generála Vandama v Němčicích :-(

V bitvě u Schongrabernu podnikli kozáci během bitvy odpoutávací protiútok, společně s husary, aby umožnili přeskupení (a ústup) hlavních pěších sil. Ke známějším kozáckým kouskům (mimo to, co psal Jakub) patří akce generála Platova při srážce pod vesnicí Mir 27. (9.) července 1812, při níž byla vlákána do pasti a rozprášena eskadrona 3. hulánského pluku. Druhý den již podobná finta neprošla, ale i tak kozáci pod Platovovým vedením značně vyčerpali a narušili celistvost francouzského uskupení a výrazně oslabili francouzský 7. hulánský pluk.

V Borodinské bitvě Karpovovi kozáci napadli francouzské pravé křídlo na samém začátku bitvy a na konci bitvy stabilizovali ruské levé křídlo. Významný je ale odlehčující obchvatný manévr, který v této bitvě provedli Platovovi kozáci společně s početně slabším Uvarovovým jezdeckým korpusem. Tento útok trval více něž dvě hodiny, odlehčil ruskému pravému křídlu, předešel soustředění francouzských sborů na průlom ve středu a na levém ruském křídle a umožnil Kutuzovovi přeskupení sil k podpoře zmíněných ohrožených úseků bojiště.

ODKAZ NA OBRÁZEK:

Maják · Zaslal: 2008-01-06, 22:29 Předmět:

Pavle, skvele vystizne, a hlavne zrozumitelne... len tak dalej... konecne necitam iba kvantum slov.... vdaka Laugh

Admin · Příspěvky: 721 Témata: 37 Jednotka: 18e de ligne

Tak ten poslední obrázek mě skutečně zaujal, zdroj? Nebo nejlépe dobový původní originál? Období ke kterému se přesně vztahuje? Má totiž tolik neevropské vyznění, že se až nemůžu ubránit dojmu, že to opravdu není Francouz Blink

-----
Ještě přidám technickou, protože v techboxu to nikdo nečte - obrázky jsou rozhodně bezva a vítány, pokud ovšem nejde o podstatný detail, ale jen o názornost, nebo doplněk k textu, myslete taky trochu na formu (úpravu) a na to, že čím větší obrázek, tím déle ho bude každý kdo otevře fórum stahovat. Pokud nutně musíte vložit obrázek s šířkou přesahující (dobře ať nežeru...) 640px, nepoužívejte tag [img], ale [url]. Obrázek tak bude stahovat jen ten kdo si na něj bude chtít kliknout a zároveň se nebude rozpadávat vzhled webu. Jinak není na závadu používat třeba ořez obrázků, takže se dá vhodně přiblížit detail a lépe využít šířka stránky, kterou máte k dispozici. Vhodných programů na úpravu fotek a obrázků jsou stovky, desítky z nich pak zdarma, za všechny jmenuju třeba v poslední době často používaný irfanview.

Jakub · Zaslal: 2008-01-07, 08:17 Předmět:

Bonžůr,

u Slavkova nám také kozáci málem zajali císaře, když si vyjel ověřit jistou jeho plánu vyhovující skutečnost (jen pro úplnost).

O aktivní účasti kozáků na válkách a bitvách v Evropě není pochyb, o účasti dalších nepravidelných jezdeckých pluků na tomtéž v letech 1813-1814 také ne, rovněž není pochyb o účasti všemožných nepravidelných pěších i jízdních jednotek ve vlastenecké válce. Se vším v tvém zajímavém povídání souhlasím, ale nebyl bych to já:

Toho francouzského oficíra cituješ odkud? Koho, kdy a v jaké situaci sedm tisíc vousáčů rubalo svými sekerami? Bylo to 7000 na připravený pěší pluk v otevřeném poli, nebo snad 7000 na několik pravidelnou ruskou pěchotou vázaných a vyčerpaných batalionů opřených křídlem o "vysoký les" považovaný za bezpečný? Anebo ta pravidelná pěchota procházela tím vysokým lesem? Chybí v tom vyprávění okolnosti, aby bylo možné se podivovat nad tím, že byl takový boj pro nepravidelnou pěchotu úspěšný.

Jinak tedy si nevybavuju, že by se Tučkovovo opolčenije pohybovalo "v první linii" (tam stáli přece granátníci, Konovnicyn, myslivci, ve druhé Něverovskij a Stroganov, a opolčenije až za nimi) a že by jakkoli zaznamenáníhodně přispělo k heroické obraně absurdně napadaných Bagrationových fleší, Semenovského, Utice a obecně všech postavení ruského pravého křídla u Borodina. Měl bys po ruce nějakou konkrétní citaci? Postavíš-li do cesty komukoli 15 tisíc ke všemu odhodlaných patriotů, zpomalíš ho, znepříjemníš mu situaci, donutíš ho se rozvinout. To byl smysl, podle mého soudu, přítomnosti takového tělesa ve třetí ruské linii... v případě fr. průlomu, by se museli Francouzi ještě probít těmito vousáči, což by mohlo a nemuselo být časově náročné, lepší než nic (z ruského pohledu). Představa, kterak ruský vousatý bohatýr svou píkou či sekerou z Bagrationových fleší pokrytých padlými granátníky a mušketýry sráží dotírajícího Francouze, je poněkud romantická.

Jaké byly ztráty této milice v bitvě u Borodina?

J.

Jakub · Zaslal: 2008-01-07, 08:22 Předmět:

Ten obrázek francouzského kohosi bych tipoval na Knötla ml.?

Francouzů v zeleném, pravidelných i neřadových, je vééélmi mnoho, modrá klika zachvacuje všechny barvy a žádnou nikomu nenechává Laugh

J.

jehoblahorodi · Zaslal: 2008-01-07, 21:16 Předmět: Salvkov 2007

Pokud jem to správně nahrál pak je zde pro nevěřící obrázek francouzkého autora který nese poddtitul,, Tylžský mír-ruský Císař Alexandr ukazuje francouszkému císaři Uralské kozáky,Baškiry a Kalmyky

Jakub · Zaslal: 2008-01-07, 21:23 Předmět:

jehoblahorodi · Zaslal: 2008-01-07, 21:40 Předmět: ruské jednorožce v re-enacmentu

ještě trochu baškirů v českém provedení :-)
Kterako je zapsali dobový kronikáři

Pavel · Zaslal: 2008-02-04, 20:10 Předmět:

Zdravím pánové,
dlouho jsem sem nezavítal. Zelený Francouz byl odlehčující vtípek, což jsem rád, že jste ocenili. Je to samozřejmě Francouz starší a americký ...
Pro zájemce zdroj zde:

Husár · Zaslal: 2009-02-06, 10:52 Předmět:

"Počas bojových operácii ruská jazda utrpela veľké straty.Pri vstupe do Tarturina mala len 10212 vojakov.Jazdecké zálohy sa formovali v Murome a čiastočne v Petrohrade.Novovytvorené jednotky nahradili v podstate aj straty jazdy.Významnými posilami boli najmä uralské neregulárne jazdecké pluky.V septembri 1812 orenburský vojenský gubernátor dostal príkaz vyslať do Muroma 31 plukov neregulárnej jezdy,z toho 19 baškirských,5 uralských,5 orenburských a 2 meščeriacke."

"Značným posilnením armády počas jej táborenia v Tarturine bol príchod 26 kozáckych plukov z Donskej oblasti,sformovanej z domobrany na Done.Ataman M.I.Platov vyzval donských kozákov aby sa prihlásili do bojujúcej armády."Sčeril sa celý Tichý Don"-hovorí jeden zo súčasníkov-"všetci,starí i mladí,utekajú na bojisko brániť Rusko".A vskutku,donské pluky,ktoré denne urazili 60 viers,rýchlo prekonali vzdialenosť od brehov Donu k rieke Nare.Po príchode kozákov Kutuzovov štáb hlásil : -Takéto značné posilnenie neregulárnymi jednotkami vytvára priaznivé predpoklady na to,aby sme spôsobovali nepriateľovi veľké škody."

/P.I.Žilin-Kutuzov,Progress-1984/

Husár · Zaslal: 2009-02-06, 11:06 Předmět:

"Peterburská domobrana,na rozdiel od moskovskej,delila sa nie na pluky ale na družiny.Do každej družiny zaraďovali domobrancov z jedného újezdu.Družina mala 4 stotiny a stotina 200 domobrancov.Vcelku sa sformovalo 15 družín.Peterburská domobrana bola lepšie vyzbrojená a vycvičená ako ostatné.Kutuzov dosiahol,že zo zbrojnice dostali 10000 pušiek,že družiny domobrancov ubytovali v Izmajlovských kasárňach a že mu z cvičných granatierskych práporov vyčlenili 80 ďalejslúžiacich vojakov a bubeníkov na organizovanie a výcvik domobrancov."

"Veľkú pozornosť venovali najmä bojovej príprave domobrancov,aby si osvojili základné taktické spôsoby boja.Pre všetkých bojovníkov sa zaviedli pravidlé frontového výcviku,ktoré vypracoval osobne Kutuzov v Štatúte peterburskej domobrany.Domobranci boli povinní poznať svoje miesto v rade a rojnici,nesmeli sa odtrhať jeden od druhého a v rozvinutom tvare strácať sa jeden druhému z dohľadu,museli vedieť správna nabíjať,strieľať,narábať z bodákom,ovládať poradový výcvik a poznať zloženie frontu,kolon a družstiev.Štatút vyžadoval aby výcvik bol jednoduchý a zrozumiteľný : pri nacvičovaní streľby a manévrovania "netreba sa hnať za nijakou krásou",ale požadovať presné vykonávanie úkonov.Tieto zásady výcviku domobrancov zaviedli potom aj v druhých okruhoch domobrany."

/P.I.Žilin-Kutuzov,Progress,1984/

Jakub · Zaslal: 2009-02-06, 11:19 Předmět:

Moskevské opolčenije bylo nasazené u Borodina, peterburské bylo někde nasazené?

J.

Husár · Zaslal: 2009-02-06, 11:38 Předmět:

"Okrem Tretieho pešieho zboru do okolia Utice presunuli i moskovskú domobranu a oddiel kozákov.Toto preskupenie jednotiek značne posilnilo ľavé krídlo ruskej armády."

"Medzi Kutuzovove neprestajné starosti patrilo aj zapájanie domobrany do ozbrojeného boja.Koncom septembra sa formovanoe domobrany v podstate uzatváralo.Domobrany prvých dvoch okruhov,určené na obranu Moskvy a Petrohradu,zorganizovali a vyzbrojili ešte skoršie.súčasne dostali zásoby potravín na tri mesiace.Celkový počet domobrancov predstavoval 192976 príslušníkov.147000 príslušníkov z takmer dvestotisícovej domobrany aktívne bojovalo proti nepriateľovi počas Napoleonovho pobytu v Moskve."

"Domobrana sa formovala náhlivo a preto nemala dostatočný vojenský výcvik.Navyše bola vyzbrojená poväčšine len kopijami.preto ju nebolo možné ihneď začleniť do bojujúcej armády a sprvu sa používala hlavne na ochranu primoskovských gubernií,vytváranie partizánskych oddielov,zabezpečenie dôležitých ciest a objektov /v brjansku,Kaluge a Kolomne/,aj na prehradzovanie ciest vedúcich z Moskvy na vidiek."

"Ľudová domobrana zahrňovala značné vrstvy obyvateľstva.Vstupovali do nej nielen obyvatelia oblasí susediacich z vojnovým bojiskom ale aj miest a dedín kadiaľ prehrmela vojna-v plukoch domobrany okrem smolenských,moskovských a kalužských sedliakov bojovali aj sedliaci z Kostromy i Nižného Novgorodu,z Viatky i Penzy.Hlavnú časť domobrany tvorili nevoľníci.Do domobrany však vstupovali aj mešťania,remeselníci,príslušníci inteligencie a pokroková šľachtická mládež."

/P.I.Žilin-Kutuzov,Progress-1984

Jakub · Zaslal: 2009-02-06, 11:46 Předmět:

Jistě, feudální tmáři a tyranům oddaní buržoazní reakcionáři si kupovali oficírské patenty v pravidelné armádě Laugh