1777 vs Brownbess

Bleu · Zaslal: 2009-05-20, 08:42 Předmět:

no tady se bavime kazdy o necem jinem :) ja neresim ani tak vykonost prachu jako mnozstvi spalin, ktere z nej vznikne a jejich nasledna interakce se vzdusnou vlhkosti.

ono nemusime chodit prilis daleko. Staci o to jak se od sebe lisi jednotlive sarze vesuvitu...

Jakub · Zaslal: 2009-05-20, 08:48 Předmět:

Měl bych k tomu výborný vtip. Há dvě cé ó pět achachacha Laugh

Bleu · Zaslal: 2009-05-20, 12:12 Předmět:

pán je asi chemik.... Laugh

Aleš · Zaslal: 2009-05-20, 18:28 Předmět:

Jakub · Zaslal: 2009-05-20, 20:53 Předmět:

aha... tak si i tu jedinou věc z hodin chemie, chemický vtip, pamatuju špatně, asi to mělo být ne cé ale es Laugh

</konec.spamu>

Aleš · Zaslal: 2009-06-25, 20:49 Předmět:

Nechci zakládat samostatné téma, takže svůj dotaz dávám sem.
Mám možnost koupit Brown Bess 1762 od Pedersolliho (replika William Grice). Je to úplně nová zbraň včetně bodáku tormentovaná na kuli a je za necelých 27000,- Kč.
Je to dobrá cena?

Bleu · Zaslal: 2009-06-25, 22:53 Předmět:

imho je to moc nova BB se prodava okolo 19.000 (napr tu

Aleš · Zaslal: 2009-06-26, 07:14 Předmět:

Díky za informaci,
já se k té Brymové původně také díval, ale díval jsem se špatně...myslel jsem že za těch 19000,- je to karabina...teď jsem se podíval pořádně a ona tam má za stejnou cenu i dlouhou BB...a včetně bodáku to vyjde na 22090,- Kč, což je setsakra rozdíl oproti 27000,- Kč.

Bleu · Zaslal: 2009-09-08, 17:22 Předmět:

tak me nepada nenasel by se nekdo k proveden itestu o kterem sem tu psal pred asi dvema strankami?

to jest vzit terce o rzmerech 60x180cm (asi preklizkove desky) zkusit strelbu z musket na vzdalenost 50, 75 a 100m nejspis asi bench cili v sede a s podperou aby se co nejvic vyloucil lidsky faktor.
nabíleo by se normalne tzn papirova patrona. podstatne je aby kule meli ten rozmer jaky majit mit cili pro BB je to 17.50 a pro 1777, 16.54, pokud by se nasel nejaky Rakusan s 1798 to jest kule ?15.90-16mm? pripadne Rus s odpovidajici zbrani a munici bylo by to super.

Bleu · Zaslal: 2009-09-09, 19:53 Předmět:

pravidla me napadla zatim tyto:

na kazdou vzdalenost se bude strilet 13ran.
zasah se bude pocitat at byl kamkoli na terci.

Zaznamenavat se budou tyto nestadartni situace: 1) nezapalena panvicka 2)zaplena panvicka ale vystrel nevysel 3) spozdeny vystrel se zaznema jen tak ze proste byl.

kazdá z techo situaci bude pocitatana jako vystrel, nicmene na terc mu byt 13x "odeslana" kule.

Cili naprikald budete mit (na 100m) celkem 20 pokusu na 13vystrelu z tech 7 co nevysly bude 3x nezapaleni prachu na panvice a 4x neprohoreni zatravky v terci bude potom sedm zasahu

cili vysledek bude ze mate 53.84% pravdepodobnost zasahu a 35% pravdepodobnost zavady po 26 vystrelu. (pocitam ze jste na jednotlive vzdalenosti strileli postupne od 50 po 100m)

kazdy jednotlivy pokus se zaznamea do nejake tabulky -( jeji navrh muzu poslat mejlem)

Bleu · Zaslal: 2009-10-12, 00:05 Předmět:

mam takovej technictejsi dotaz na majtele flint m1777. Jak je uchycena predni objimka? resp ten sroub je chycen jen do dreva, nebo na laufu je nejakej "bobek" do ktereho se sroub zasroubuje?

Bleu · Zaslal: 2009-12-15, 02:31 Předmět:

tak zpet k puvodnimu tematu

rika nekomu neco jeméno finskeho historika Matti Lauerma?
napsal treba L'Artillerie de campagne française pendant les guerres de la Révolution.

ted proc to sem davam dostalo se mi do "ruky" pdf knihy od Major-Generala BP Hughse, Firepower: weapons effectives on battlefield, 1630-1850, ten se tam velmi casto, pokud jde o napoleoniku a francouzska data odvolava prave na tohoto historika....

z toho co zatim vím mi skutecne zacina pripadat ze za "vsechno" muze onen zpropadeny kanalek na dnovem sroubu. Konec koncu kdo ma flintu od DP tak mi mozna da i za pravdu - onen kanalek tam je (chtelo by to kua fotku original dnoveho sroubu z 1777 vyrobene po roce II) a skutecne obcas pusobi problemy zvlast pokud se strili papirovejma patronama. Ten "spunt" o kterem jsem psal vznikne na prosto jednoduse tim ze si ho behem nabijeni utvorite ze spalin ktere natluctete na dno hlavne. Cili X (me se to stalo po cca 40 ranach s klasickym FFFG vesuvitem a novinovým papirem)ran to funguje a pak - ejhle - flinta nestrili, múj predpoklad je ze pokud se tenkrat pouzival hrubsi prach a chlupatejsi papir mohlo k onomu efektu dojit i driv.

ted dalsi vec raze 1777 je papirove 17,48mm kule ma prumer 16.52 cili je tam necelj milimetr kterej relativne spolehlive vyplni papir. u BB je mezera mezi kuli a stejnou hlavne 1.5mm u 1798 taktez (ta ma navic jeste onu konickou zatravku). Jak to ma resene pruska musketa 1809 nemam tucha.

ted k samotnemu cisteni - me vychzeji prakticky tri moznosti ja onen "bobek" odstranit ted pokud je cerstvy 1) po vyndani kule vyspani prachu se ho pokusit rzdrapat cervem
2)vycistit hadrem (koudeli) namocenym v horke vode treba s popelem...
3)nalejt do laufu horkou vodu a nechat ho rozmocit.
V Boji podle me je asi pouzitelnej ten prvni ....

Bleu · Zaslal: 2010-01-03, 15:25 Předmět:

Narazil jsem na celkem zajimavou vec co se tyka ciste technickeho srovnani onech (a v konecnem duseldku nejen jich) dvou zbrani. A to srovnani prez tzv. Taylor knockout factor.

kde mbullet je hmotnost kule vyjadrena v grainech.
vbullet je rychlost strely v stopach za sekundu
a dbullet je prumer strely v palcích.
(pokud chtete pocitat v milimetrech, gramech, a metrech musite cele delit 3500.)

Tento relativne jednoduchy vzorecek nam umoznuje porovat zastavovaci ucinek strel z ruznych zbrani nicmene vzheldem k otmu ze byl vyvinut pro porovnavani naboju "na slony" tak se vyborne hodi pro porovnani ucinnosti musket. Ted k samotnemu srovnani vemu nejbeznejsi údaj pro AnIX tak ustova rychlost je 420m/s(1378ft/s), hmotnost strely 27g(416grainu), a prumer 16,54mm(0.651 palce)
tak TKO factor vychazi 53,3.

U brownbess je srovnani ponekud obtiznejsi protoze je nekolik ruznych testu s velmi odlisnymi vysledky nicmene - stadardni pruměr strely do BB je 17.65mm (0.695palce) a hmotnost potom 32g (500grainu) velka neznama je rychlost strely, v dobovych pramenech se nejcasteji objevuje hodnota 1500ft/s (tedy 457m/s) a taky 1350 ft/s (411m/s), podle novodobeho testu s prachem ktery by mel mit udajne stene slozeni jako prach pouzivany brity behem napoleonskych valek bylo dosazeno hodnoty 1300ft/s (396m/s). zajimavosti je ze reglemanova davka prachu byla 160-180grainu tedy 10.368g - 11,66gramu z toho mimo jine vyplýva ze prach použivany brity v musketach byl o neco vykonejsi nez prach francouzsky. Ted k samotnym cislum pokud se budu drzet prvniho tak TKOf je 74.5, v druhem pripade je 67 a ve tretim pripade 64.5. Z toho vyplýva vetsi (vyrazne) ranivost BB oproti 1777. Zajimave by bylo tyto vysledky porovnat s podrobnejsimi statistikami ztrat. (pokud takove existuji).

Jakub · Zaslal: 2010-01-03, 16:23 Předmět:

Ta věc, velice pěkná, nebere v potaz přesnost, se mi zdá, která ovšem na běžnou vzdálenost palebného souboje pěchoty a s ohledem na velikost cíle možná tak podstatná není.

Statistiku neznám a byla by v tomto smyslu zatížena otazníky spočívajícími jednoduše v nesrovnatelných podmínkách... abychom mohli srovnat dvě zbraně, potřebovali bychom 4 stejně silné a stejně zformované bataliony Smile

1. by střílel na 3. zbraní A a 2. na 4. zbraní B, ze stejného místa, na stejnou vzdálenost, stejnou dobu, atd.

Protože vzít ztráty třeba z bitvy jako byla Albuera či Waterloo a snažit se z nich dovodit nějakou vyšší účinnost pušky, je pochopitelně ošemetné, protože do čísla se mnohem spíše promítne vyšší účinnost formace, lepší pozice, vzájemné postavení útočník-obránce, a v neposlední řadě nebudeme vědět, kolik z padlých má na svědomí artilérie, kolik 95th rifles, kolik Belgičané, kolik dragounské palaše...

J.