|
Čtvrtek, 09 únor 2012 |
| Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
| Kde je zakopán "slavkovský poklad" ? |
| 1. Existuje "slavkovský poklad" |
31%
|
31% |
[ 9 ] |
| 2. Neexistuje "slavkovský poklad" |
68%
|
68% |
[ 20 ] |
|
| Celkem hlasů : 29 |
|
| Autor |
Zpráva |
P.K.
Příspěvky: 6
Témata: 1
Soldat
|
|
Chtěl bych se touto cestou zeptat na vaše názory na poklad, který má být údajně, někde na slavkovském bojišti zakopán.
Pro upřesnění - mají to být peníze, kterými, měli být zaplaceni vojáci ruské armády.
Kdysy, jsem se informacemi o tomto pokladu zajímal. Třeba bych našel spřízněnou duši v této oblasti.
Naposledy upravil P.K. dne 2009-04-23, 11:17, celkově upraveno 23 krát |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Jakub
Příspěvky: 2916
Témata: 152
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
Možná vás svým příspěvkem zklamu... už několikrát jsem k tomu chtěl něco napsat, ale nějak nebyl důvod. Tak teď je.
Dle mého soudu je to směšné, absurdní, nesmyslné, ba zhovadilé.
Nebo snad někdo zná jiný případ, kdy by jakákoli armáda vezla do generální bitvy svou jakoukoli pokladu, kterou by následně před nepřítelem a před svým ústupem zakopala? Zakopali Francouzi u Lipska poklad? Nebo Rusové u Borodina? Nebo snad nejprve Francouzi, pak ho vykopali, pak zakopávali Rakušané... u Marenga? Stavovské vojsko na Bílé hoře? Prusové u Kolína? Japonci u Midway...? haha ti vlastně nemohli.
Rozvíjel jsem nedávno takovou teorii... ale asi nepatří do seriozní diskuse. No přesto. Musela být určitě určena jednotka k zakopání pokladu v případě porážky. Nebyli to v c.k. armádě náhodou pěší husaři a v ruské armádě pěší kozáci?  ...co s nimi, jinak... dobře, dobře, tak zas vážně.
Děla a muniční povozy, které mohou, odvezou, kárku se sudy se zlatem přivezou tak blízko nepříteli, že už s ní nestihnou odjet, ale stihnout ji zakopat a zakrýt, že to nikdo nenajde? A už se o to nestarají. Sice jsou od podzimu 1813 opět s Rakušany spojenci, ale raději ten "zakopaný poklad" odepíší, co kdyby ho náhodou Rakušani vyfoukli... a samozřejmě po Slavkovu ustupují bez prostředků, aniž by se o tom zmínil kdokoli. Vojáci nedostali žold, na to byli zvyklí, dodavatelé nedostali zaplaceno, ale přežili, a generálové neměli na husí brk, aby si to do svých deníčků zaznamenali... asi.
Každá armáda s sebou veze peníze, bez peněz to jaksi nejde. Velká armáda s sebou veze velké peníze. Co s nimi dělá? Nuže platí. K čemu by byly ruské armádě peníze v okolí Křenovic 2. prosince 1805? Co by jimi zaplatila? Proč neznáme jinou Rusy prohranou bitvu, kde by také měli na dostřel kanónu od první linie svou armádní pokladnu? Protože je to celé absurdní nesmysl.
Já tu poslední věc o pokladu, která staví mj. na jakémsi odhadu pohybu jednotek carské gardy, v němž hledá jakýsi moment, kdy by bylo možno poklad zakopat, četl kdysi a zběžně, a už si to nepamatuju. Máte to někdo? Kdy přesně tam carská garda gardě francouzské a Bernadottovi před nosem co podle autorů mohla zakopat, místo aby s tím ujela, když už to tedy měla s sebou?
Je to pěkná legenda. Ale víc se mi líbí ta o francouzském majorovi, co strašil na Vyšehradě, dokud mu c. a k. fojak nezasalutoval...
J.
_________________
Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Ondra.J
Příspěvky: 293
Témata: 16
Capitaine
Jednotka: k. k. Linien-Infanterie-Regiment Kaunitz-Rietberg Nr. 20
|
|
Souhlasím s Jakubovým názorem. Pověry o zakopaném pokladu jsou naprosto směšné a nepravděpodobné. Důvody zde již velmi dobře vyjádřil Jakub a mě nezbývá než souhlasit. S pozdravem! Ondra
_________________
Vita enim mortuorum in memoria est posita vivorum. |
|
| Návrat nahoru |
|
|
P.K.
Příspěvky: 6
Témata: 1
Soldat
|
|
No když jsme se už dostali k tématu "žold" a vojáci, tak by mne docela zajímalo, kdy vlastně vojáci vítězné armády dostali svůj žold.
Ta strana která byla v bitvě poražena, logicky nedostala nic. Ovšem předpokládám že kdyby se po některé vítězné bitvě rozkřiklo, že vojáci nedostali slíbený žold, těžko by se znovu sháněli noví do další bitvy.
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
Jakub
Příspěvky: 2916
Témata: 152
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
Teoreticky pravidelně, v praxi nepravidelně, s vítězstvím či porážkou to souvisí jen potud, pokud je na výplatu žoldu prakticky čas a podmínky (a nezakope-li si, tedy, poražená armáda 'poklad' pod zem), jinak se to vyplácí zpětně. Není logické, aby poražený nedostal nic. Nárok měl každý voják plnící své povinnosti na své, bez ohledu na cokoli. Případy otevřené vzpoury ohledně nevyplacení žoldu si vybavuju jen z roku 1790 (Nancy). Neříkám, že voják vždy dostal, co mu náleželo, ale určitě to probíhalo v míře všeobecně přijatelné.
Žádní noví vojáci se "do další bitvy neshánějí" a po bitvě taky žádní nejdou domů podle období a země tu je verbování či konskripce, a i verbování je postavené na příslibu mnoha jiných požitků než jen žoldu. Nejsme jaksi v období středověkých námezdních bojovníků a dobrodruhů, ale v období všeobecně platným zákonem (či nařízením absolutistického monarchy) určených povinností, že.
J.
_________________
Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leon
Příspěvky: 627
Témata: 25
Major
|
|
| Jakub napsal: |
| Možná vás svým příspěvkem zklamu... (...) Dle mého soudu je to směšné, absurdní, nesmyslné, ba zhovadilé. (...) Je to pěkná legenda. |
Ano, vskutku nejsem zcela spokojen! Mám za to, že tentokrát selhal jindy tak skvělý a neochvějný JAKUBŮV kritický úsudek. Je to patrné již z toho, že v případě Midway nebere v úvahu japonské ponorky. (Cožpak není poučen o možnostech potápěčů Zemanovým filmovým zpracováním Vynálezu zkázy?)
Také je zjevné, že se nechal příliš strhnout jednou z podob - totiž tou P.K. dotazovanou, a vpravdě asi nejzhovadilejší - pověsti o pokladu. Jinak by nemohl opomenout právo vítězné strany zakopat si též nějaký ten poklad. Do úvahy tímto vsunuje neoprávněný předpoklad.
A to není ani zdaleka vše. Vždyť mnohem přijatelnější jsou takové verze pověsti, v nichž se nezakopává pokladna (tedy regulérní výdělek), nýbrž plen (pokladny ukořistěné v to počítaje) nějakou nepravidelnější (=divočejší) jednotkou. Sesednuvší, nikoli však opěšalí, kozáci či husaři jsou k tomu - žerty stranou - ideální sebrankou.
Srovnejme tuto politováníhodnou letmost s precizností a brilancí, jíž se vyznačují autorovy stati vyvracející umístění děl v sokolnické bažantnici nebo útočné chrlení ohně baterií ze Santonu.
Očekával jsem, že se dozvím kupříkladu: 1. Jak a kdy byl vojákům vyplácen žold, 2. jak a kde byla uchovávána a jakým způsobem převážena hotovost armády, 3. jaké osoby vedly účetnictví a které jednotky měly za úkol její ochranu atp. (Poznámka: Nikoho soudného by samozřejmě nenapadlo, že vojsko bude s pokladnou harcovat po bojišti. Jde mi jen o to, vymezit případně vyloučit, co se mohlo stát podnětem lidové obraznosti k pověstem o pokladu.) Prostě podobně jako byly ve výše zmíněných případech pojednány otázky: 1. Jaká jednotka mohla oněmi děly disponovat, 2. jaký byl jejich účinný dostřel v daném postavení, 3. jaké taktické úkoly mohly plnit vzhledem k okolnostem a se zřetelem k operačnímu plánu a k předpokládané činnosti nepřítele, tj. jakým způsobem mohly do dění na bojišti zasáhnout, 4. co v rozličných hlášeních nasvědčuje či naopak vyvrací dotyčné pověsti atd.
Zdá se mi, zkrátka, že JAKUB toto téma opravdu hrubě podcenil. Vidím, že se do toho budu muset vložit a pokusit se dát diskusi pevnější základ.
Mým cílem není nic menšího než poskytnout mocnou pohnutku všem podnikavým nadšencům k pěkné letní brigádě s krumpáčem a lopatou. Slibuji, že se při nejbližší příležitosti zanořím do zdrojů pochybné kvality, které se mi připletou pod ruku, abych svedl seriózní proud reenactmentu do ošidných vod hledačů pokladů. 
P.S.: Na odkázání pověsti o zakopané pokladně do říše pohádek zajisté stačil onen JAKUBŮV poukaz na to, že takové počínání by notně ztížilo pozdější výplatu, nehledě na to, že vyhloubení jakékoli jámy či jiné zajištění úkrytu bývá podnik mnohem složitější a časově i instrumentálně náročnější než prostý úprk s penězi z dosahu nebezpečí.
O smysluplnosti potloukání se s pokladnou po bojišti vůbec nemluvě. 
Naposledy upravil Leon dne 2010-02-05, 17:12, celkově upraveno 1 krát |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Jakub
Příspěvky: 2916
Témata: 152
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
Jedna z věcí, jež na tom předchozím příspěvku oceňuji, že tam slovo Jakub je psáno velkými písmeny, jak náleží
Každý z nás si někdy vybere slabší chvilku, tak se na mě nezlobte
_________________
Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leon
Příspěvky: 627
Témata: 25
Major
|
|
Souhlasím, vše je třeba velkomyslně prominout.
Už proto, že já sám jsem nucen zahanbeně doznat, že se mi debatu nejspíš posunout nepodaří. 
Rozličné pozoruhodnosti, na něž jsem dosud narazil, přikládám ve formě tří pdf souborů.
V prvním je dvoustránkové shrnutí šetření, které bylo provedeno v r. 1829 (u Vážan) na udání jistého ruského gardového mluvky.
(Jedná se o úryvek z knihy Jana Kuxe a Miroslava Rašky, Historky kolem slavkovského bojiště.)
(1)
Ve druhém je náznak toho, kam jsem se domníval, že by nás mohlo dovést pátrání po různých podnětech, které snad inspirovaly obrazotvornost domorodců. (Místo: Velké Němčice.)
(2)
Ve třetím vše doplňuji ukázkou (ze Slatinic na Olomoucku) čiré lidové bájeslovné tvořivosti, která způsobem nevídaně půvabným a naprosto neodolatelným spatlá všechno páté přes deváté, leccos si přimyslí a zbytek překroutí. (Neuvěřitelně je do toho vpleten, zdá se mi, dokonce i jakýsi ozvuk o půl století dřívější bitvy u Domašova 1758, přepadení pruské zásobovací kolony generálmajorem Laudonem a Žiškovičem.)
(3)
(Oboje z knihy Františka Kopeckého, Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805 - 1806.)
Dodatečně přidávám ještě jeden krátký úryvek (opět z první zmíněné knihy) týkající se Kobeřic a Rajhradského archivu, jelikož se zdá, že pověsti se pojí - pokud jde o samotné slavkovské bojiště - s okolím Vážan a Kobeřic, přesněji s Kobeřickým potokem, který ústí do Litavy. (Osobně to na mne dělá dojem, že "svědek" si to místo vybral, protože bylo tím posledním, co si z bojiště na útěku k uherské hranici zapamatoval. Ovšem jeho výpověď byla možná ovlivněna jinými, původnějšími zkazkami, případně na ně působila zpětně.)
(4)
Docela bych uvítal, kdyby sem někdo přihrál i ten článek o pohybu ruské gardy v předvečer bitvy, po němž volal JAKUB. Zajímalo by mne totiž, jak se pisatelé vypořádali s tím zjevným omylem či výmyslem, podle něhož se mělo jednat o místo vzdálené od Křenovic, Slavkova a Šlapanic po půlhodině. (Takové místo nemůže existovat, takže je otázkou, zda Šlapanice nahradit zcela jinou vesnicí, anebo rezignovat na ty zhruba půlhodinové vzdálenosti. Vyšetřovatelé roku 1829 se pustili onou první cestou, poněvadž hledali u Vážan.)
P.S.: Má-li někdo podobnou slabost pro historické mapy jako já, může si místo prohlédnout skrze odkazy níže. 
I. vojenské (Josefovo) mapování 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace), 1 : 28 800 - Morava;
list
II. vojenské (Františkovo) mapování 1836-1852, 1 : 28 800 - Morava;
listy a
III. vojenské (Františko-josefské) mapování 1876-1878 (Morava a Slezsko), 1 : 25 000;
listy a
Naposledy upravil Leon dne 2009-05-06, 10:48, celkově upraveno 3 krát |
|
| Návrat nahoru |
|
|
P.K.
Příspěvky: 6
Témata: 1
Soldat
|
|
Přece jenom se mě podařilo něco zajímavého k tomuto tématu na internetových stránkách objevit.
Je to -
Je tam napsáno toto:
Záhada slavkovského pokladu
Již dvě stovky let po památné bitvě tří císařů se nad slavkovským bojištěm vznáší legenda. Legenda o slavkovském pokladu. Tenkrát, 2. prosince 1805, prý byla na našem území zakopána ruská válečná pokladna obsahující obrovské bohatství. Má však legenda racionální jádro? Jisté je, že slavkovský poklad patří mezi nejhledanější a nejdiskutovanější poklady u nás a rozšiřuje repertoár vzrušujících záhad naší historie.
K dvoustému výročí bitvy u Slavkova vydalo Nakladatelství Šimon Ryšavý zajímavou knihu Záhada slavkovského pokladu, jejímiž autory jsou doc. ing. Jaromír Bár, CSc., RNDr. Zdeněk Chromý, RNDr. Milan Plch a RNDr. Libor Urbančík. Publikace z žánru literatury faktu přináší všestranné zkoumání legendy a předkládá především řadu zajímavých, nových a aktuálních informací. Kniha objektivně uvádí různé až protikladné pohledy na problematiku slavkovského pokladu, klade vedle sebe fakta, kritické úvahy, analýzy, hypotézy i spekulace. Shrnuje historii pátrání po ruské válečné pokladně a odpovídá na otázku, proč dosavadní úsilí o nalezení slavkovského pokladu nebylo úspěšné.
Jisté je, že legenda má racionální jádro, neboť 24 let po bitvě u Slavkova byl rakouskými úřady vyslýchán ruský zběh Josef Andrejovskij, který tvrdil, že byl jako voják ruské gardy účastníkem zakopání dvanácti sudů s mincemi ruské válečné pokladny. Rakouské úřady provedly průzkum v terénu za přítomnosti Andrejovského, ale bez úspěchu. Hovoří o tom 13 archivních dokumentů z roku 1829, které dosvědčují, že se záležitost dostala i na nejvyšší místa v zemi. Vedle toho kniha přináší všestranné zkoumání pověstí, kronikářských záznamů a dalších indicií.
Velmi podrobný rozbor bojového vystoupení jednotek ruské gardy ukazuje, že v určitých lokalitách slavkovského bojiště skutečně mohly vzniknout okolnosti pro eventuální zakopání ruské pokladny. Autoři tak dospívají k realistickému obrazu událostí, který vyvstává ze stínu slavné bitvy a před čtenářem se skládá mozaika nečekaných souvislostí. S knihou Záhada slavkovského pokladu přichází na trh první souborná publikace svého druhu, zabývající se touto tematikou.
Já jsem si knihu koupil a přečetl. Do jaké míry se informace zakládají na pravdě, nedovedu posoudit. Nic méně ti co poklad hledali ho nenašli.
Takže dokud se nenajde, lze zřejmě vést diskuse o tom, jestli existuje a nebo ne.
Já věřím že existuje, akorát je zakopán asi někde jinde. Pokud se najde někdo, kdo by ho chtěl hledat a má na to hledačku, tak jsem pro se po něm podívat.
Chlap je dítětem až do smrti ! ! ! ! ! ! ! !
Pavel
Naposledy upravil P.K. dne 2009-04-23, 08:55, celkově upraveno 1 krát |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leon
Příspěvky: 627
Témata: 25
Major
|
|
| P.K. napsal: |
Je to - Je tam napsáno toto: (...) S knihou Záhada slavkovského pokladu (Jaromír Bár, Zdeněk Chromý, Milan Plch, Libor Urbančík) přichází na trh první souborná publikace svého druhu, zabývající se touto tematikou.
(...) Já věřím že existuje, akorát je zakopán asi někde jinde. Pokud se najde někdo, kdo by ho chtěl hledat a má na to hledačku, tak jsem pro se po něm podívat. |
Díky moc, Ty chlape, za informaci. S chutí si tu knihu přečtu! Jednak mám pro takové historky slabost, jednak jsem zvědav, co ona parta přírodovědných doktorů dala dohromady. (I když, po pravdě řečeno, mám za to, že to poslední, co by dotyčný J.A. udělal, kdyby skutečně hodlal po nějakém pokladu tehdy pátrat, by bylo vyprávět o něm po hospodách.)
Máš mou plnou (teoretickou) podporu, i kdybys měl jen rozšířit sbírku knoflíků a podkov. Pusť se do toho a nepolevuj! Přinejhorším bude mít Šaratica o nějaký ten pramen víc. 
P.S.: Právě jsem letmo prolistoval dotyčnou publikaci a musím říct, že na mne udělala z vícero důvodů velmi dobrý dojem. Především obsahuje opisy listin onoho šetření z r.1829, dále předkládá podrobnou klasifikaci možných motivů a více či méně přijatelných hypotéz (včetně té, že nic zakopáno nebylo, nebo že to, co bylo zakopáno, bylo také ještě před konečným ústupem vojsk opět vykopáno), zabývá se i tím, jakou hotovost a v jaké podobě mohla mít garda k dispozici a potýká se též s rozpory ve svědectví J.A. Potěšilo mne, že se zmiňuje úsek mezi Valchou a Křenovicemi na potoce Rakovci coby nejpravděpodobnější, neboť o tomto jsem se původně domníval, že bude řeč, a byl jsem překvapen, že komise pátrala u Vážan. Myslím, že pro další diskusi - pokud by se měla týkat výhradně "Slavkovského pokladu" - bude nezbytné s touto knihou se seznámit. Až si udělám čas, možná sem hodím nějaký výtah - uvedené klasifikace, dílčí závěry apod. Ještě jednou dík, Pavle.
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leon
Příspěvky: 627
Témata: 25
Major
|
|
Plním slib daný všem potenciálním hledačům pokladů, že dodám výtah dříve uvedené knihy Záhada slavkovského pokladu. Nečetl jsem ji sice, jen letmo prolistoval, její závěry lze však shrnout následovně:
Na základě svého rozboru autoři vytipovali nejpravděpodobnější místa možného zakopání: (1) Pravý břeh Rakovce v úseku mezi koupalištěm Radost a Křenovicemi, včetně pozemků na severní straně dnešních Křenovic. (2) Pravý břeh Rakovce v úseku od dnešního koupaliště Radost do míst cca 1 km severně směrem k Valše. (3) Pravý břeh občasně tekoucího potoka vlévajícího se do Rakovce mezi Valchou a koupalištěm. (4) Terén mezi Křenovicemi a Hruškami až k pravému břehu potoka Rakovce. (5) Lokalita JV od Křenovic a S od Vážan (Zadní Padělky). (6) Okolí Kobeřického potoka v Zadním žlíbku východně od Vážan. (7) Okolí soutoku dvou potoků jižně od Vážan.
Místem nejvyšší pravděpodobnosti je autory pokládán prostor mezi Valchou a Křenovicemi, na nivě na pravém břehu potoka Rakovce, snad blíže Křenovicím nebo i na území dnešních Křenovic (úsek 1). Právě na tomto konkrétním místě se totiž v jednom okamžiku (po poledni) setkaly tyto okolnosti: (1) Tento úsek byl na rozdíl od jiných ve vážném ohrožení, existoval zde silný tísňový motiv; (2) byl na obou koncích uzavřen: bojující a prchající spojenecká vojska ucpala přechody přes Rakovec na Valše a v Křenovicích, a ty byly tudíž pro povozy neprůjezdné. (3) V Křenovicích bylo vozatajstvo. (4) Právě přes onen úsek ustupoval ke Slavkovu Preobraženský pluk a další gardové útvary. (5) Terén byl v těchto místech ve špatném stavu a hluboké koryto rozbahněného potoka Rakovce tvořilo významnou terénní překážku pro ústup. (6) Potok Rakovec byl hraniční, oboustranně kontrolovanou linií mezi francouzskými a spojeneckými vojsky. V případě zakopání by nebylo možné pokladnu v noci z 2. na 3. prosince vyzvednout a odvézt do bezpečí.
Takové vlastnosti jako 1 – 6 nemá žádná jiná lokalita slavkovského bojiště. Vždy některý z těchto šesti prvků chybí. Ostatní jsou podpůrné indicie: (7) Lze téměř s jistotou vyloučit, že by se pokladna mohla přesunout na západ od hraniční linie Křenovice – Valcha – Holubice, vymezené údolím potoka Rakovce. (8) Na základě pouhého studia archivních spisů z r. 1829 nelze rozhodnout, zda údaje uvedené J.A. jsou pravdivé či nikoliv. Řadu nesrovnalostí v jeho zaznamenaných výpovědích však lze vysvětlit zejména jazykovým nedorozuměním, sugestivními přístupy vyslýchajících úřadů i osobními vlastnostmi svědka. Jakákoli hypotéza založená na jejich doslovném výkladu dříve či později odhalí své slabiny. (9) Lokalita se vyskytuje v trojúhelníku obcí Slavkov – Křenovice – Šlapanice, který původně označil J.A. Potok Rakovec zde teče ve směru „jakoby ke Slavkovu“. (10) Tento úsek údolí kolem potoka Rakovce lze snadno zaměnit za jiné úseky kolem jiných vodních toků v blízkosti slavkovského bojiště, například Vážan.
Zbytek (klasifikace motivů a hypotéz, dílčí závěry, přehled kapitol) viz:
Oceňuji, že autoři umně, byť někdy i poněkud uměle*, posilují argumenty na podporu závěru o existenci „pokladu“ a že nezastírají a nevyhýbají se skutečnostem hovořícím proti tomu. Přesto mám za to, že se dostatečně nevyrovnali s klíčovou otázkou: Proč by se ruská garda tahala s pokladnicí až k samému bojišti a nenechala jej s ostatním, v čase předpokládané bitvy zbytným, trénem na olomoucko-brněnské silnici? Komu a za co by potřebovala právě v takovém okamžiku platit hotově? Vše ostatní je sice příjemné a vzrušující, ale dokud není uspokojivě zodpovězena tato otázka též plané, hloubání.
*Kupříkladu činorodost úřadů je vykládána jako doklad závažnosti, jakou celé záležitosti přikládaly, aniž by bylo vzato v potaz, že jejich pohnutkou spíše než pravděpodobnost nálezu mohla být prostá obava z narušení veřejného pořádku v případě, že by se po kraji začaly potloukat hordy ziskuchtivých kopáčů, anebo z výtky zanedbání povinností a podcenění situace od nadřízených.
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leon
Příspěvky: 627
Témata: 25
Major
|
|
| P.K. napsal: |
| Já věřím že existuje, akorát je zakopán asi někde jinde. |
Někde jinde než kde? Než bylo dosud pátráno (r.1829 – úsek 5, r.1965 – úsek 6), nebo než uvádí autoři knihy (zejm. úseky 1 – 3)?
Jestli Tě stále zajímá názor ostatních, zkus ke svému prvnímu příspěvku připojit „hlasování“ (viz: FAQ – „Jak vytvořím anketu?“). Mínění by tak mohli projevit i ti, kteří mají věc za jasnou, anebo se nechtějí vyjadřovat. Když k těm sedmi vytipovaným lokalitám přidáš ještě možnosti: (8) někde jinde a (9) žádný takový poklad nikdy neexistoval, tak máš pohromadě všechny možné varianty.
P.S.: Dnes je zrovna Velký pátek, ale na to bych do budoucna nespoléhal. Ve skutečnosti bys potřeboval co nejpřesnější hledačku, abys nepobíhal s virgulí jako někteří z těch dřívějších zoufalců, protože by se jednalo o díru tak 1 krát 2m – soudky prý byly malé a není důvodu předpokládat, že jáma by musela být rozsáhlejší než pro jednoho kopáče. To není ani zdaleka vše; kdybys chtěl skutečně začít někde kopat, pak - kromě technických obtíží, především odčerpávání vody - by ses musel potýkat s úřady. Těžko říct, co z toho je horší, ale procházka s hledačkou je proti tomu brnkačka. Oblast k prohledání je totiž, podle mne, zřejmá (připustíme-li přítomnost pokladu): Pravý břeh Rakovce od Valchy ke Křenovicím a pravý břeh jeho občasného pravostranného přítoku. To není zas tak moc, takže vzhůru za dobrodružstvím!
(Navštívíš-li někdy, Pavle, opět toto fórum, nezapomeň se podívat do svých SZ.) 
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
Eifel
Příspěvky: 1015
Témata: 42
Général de Brigade
Jednotka: 1er cuirassiers
|
|
Nebyl bys určitě jediný, kdo se to snaží najít. Nedávno jsem jel kolem a byla tam partička chlapíků s detektorama. Brali to vcelku poctivě  .
_________________
"Haut les têtes, la mitraille n'est pas de la merde !" |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leon
Příspěvky: 627
Témata: 25
Major
|
|
Že by P.K. přešel od slov k činu? To by bylo chvályhodné. A ve kterých místech se pohybovali? Dali na mé, z knih vyčtené, výše uvedené rady?
Mimochodem, udivuje mě, že autoři knihy se o něco také nepokusili. (Anebo se tím alespoň nepochlubili.) Když projevili patřičné nadšení a zápal a dali si už takovou práci se sběrem a rozborem informací, očekával bych, že vše korunují skutkem.
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
P.K.
Příspěvky: 6
Témata: 1
Soldat
|
|
Po delší době se opět mohu ozvat. Takže, hledat poklad v terénu není snadná záležitost, protože hledačky které spolehlivě hledají do hloubky 2metry, jsou cenově dost náročné. Tuším že se jejich cena pohybuje od 300 000 kč.
Takže ten, kdo by skutečně tento poklad chtěl hledat, by musel poměrně dost investovat. Snad nějaký podnikatel, který by toto hledání měl jako koníčka.
Já se svýma finančníma možnostma, bych musel najít nějakého sponzora, který by byl ochoten takovouto částku oželet, pokud by se nic nenašlo.
Tímto bych apeloval na všechny, kteří by se chtěli stát mými sponzory a takovýto detektor byli ochotni zaplatit, aby se mě ozvali. Mám totiž místo, kde se tento poklad možná nachází. Jako důkaz je to, že v místě, které je určené a kde už hledalo spousta lidí, tak nikdo nic nenašel.
Co se týče hledání pokladu od autorů knihy, tak bych chtěl poznamenat, že autoři knihy skutečně poklad hledali. V knize o tom píší, ale je nutné knihu skutečně přečíst pozorně.
Pak ale zřejmě zjistili, že vydělají víc peněz, když o tom svém pátrání napíší knihu, než když budou lítat někde po poli a ještě investovat do nějaké hledačky.
Já mezi tyto autory nepatřím, takže čekám, jestli se ozve nějaký sponzor té dražší hledačky a pak jdu na to ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
No a ještě o tom hlasování. Já se o to pokusím, ale nevím jak to dopadne, protože s tímto zkušenosti nemám.Jinak čekám na vaše další reakce a rady. S pozdravem P.K.
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
|
|
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
|
|
|
|
Úvod / Homepage
FAQ
Hledat
Registrace
Přihlášení
Back to Top